„Tady bude nějaký text“. To je věta, která dost často zaznívá, když se začíná tvořit obsah nějakého sdělení. A, světe, div se, dokonce i toho reklamního.
Bude mít text hlavu, patu? Přitáhne pozornost? Zaujme klienta a zákazníky?
Tak o to se snaží náš senior copywriter Tomáš.
Jak dlouho jsi u nás?
Jednoho horkého letního dne roku 2019 nažhavil Creative Director Martin Kušpál drát svého telefonu a nabídl mi, abychom uskutečnili to, o čem jsme se už spolu několikrát nezávazně bavili. „Pošleme ti slovenské texty a ty je uprav do češtiny, jo?“ Zrovna jsem dokončil práci na jiných slovenských textech, a tak jsem okamžitě souhlasil. „Bude to takový slovenský den,“ pomyslel jsem si a tehdy ještě netušil, že za necelý půl rok si dáme s Martinem pod stromeček společný vánoční dárek v podobě dohody o vzájemné spolupráci. Za kliku hostivařské kanceláře jsem pak poprvé vzal v pondělí 3. ledna 2020.
Změnilo se u nás něco od té doby, co jsi přišel?
Hodně. Například mé pracovní místo. Když jsem do týmu nastupoval jako čerstvá posila, figuroval jsem na pravém křídle kanceláře, v její čistě mužské části. Po příchodu nové kolegyně Daniely jsem se však rázem ocitl v přední linii přímo za dveřmi našeho „generálního štábu“ s takřka panoramatickým výhledem na celou kancelář. A především pak na dvě obří tabule, na nichž jsou shrnuty všechny pracovní úkoly i s termíny odevzdání. Naštěstí je tu o mě dobře postaráno. Po ruce mám kolegyni Katku, která vždy každému s úsměvem popřeje už při příchodu do práce dobré ráno. A já mám navíc tu výsadu, že mi pomáhá zapojit kabel od notebooku do zásuvky pod jejím pracovním stolem.
Jaké je tvé zaměření?
Pracuji na pozici, která se nazývá senior copywriter. Jako Čech jak poleno většinou říkám, že se snažím plodit texty a slogany, jejichž cílem je vzbudit pozornost a zájem.
Jak vypadá tvůj typický den v práci?
Po ranním probuzení v 5:45 hodin vyrážím z mých rodných Pardubic na zhruba dvouhodinovou dobrodružnou cestu vlakem do kanceláře v pražské Hostivaři. Už během ní se snažím připravit na to, co mě v ten den čeká. Vytvořím si seznam priorit, případně se pokouším aktivovat mozkové buňky k činnosti, kterou neznámý autor nazval kreativní. Pokud České dráhy a Správa železnic dopustí, dorazím do práce kolem osmé hodiny. Pak nastává čas na gejzír nápadů a nejrůznější důsledky této činnosti, jako je třeba jejich obhajoba před celým týmem, vedením nebo dokonce před samotnými klienty!
Co bys chtěl dělat za 2, 3 roky?
Asi je to hodně neskromné přání, ale chtěl bych být zdravý, šťastný a spokojený. A to samé bych přál i všem, kteří čtou tyto řádky.
Jaký byl tvůj první dojem, když jsi k nám přišel?
Vzpomněl jsem si na období, kdy můj otec pracoval na Slovensku a s mým bratrem jsme za ním pravidelně jezdili. Vybavil jsem si ten pocit, který jsem tehdy zažíval. Vždycky jsem se těšil na to, až na mě někdo promluví slovensky, protože se mi ten jazyk prostě líbil. A zároveň mi už tenkrát bylo trochu líto, že po rozdělení Československa ho řada Čechů nemá tolik pod kůží jako dříve.
Co je pro tebe momentálně největší výzva?
Rychle se zorientovat v záplavě nových úkolů a podnětů, které se každý den na každého z nás valí ze všech stran. A vybrat tu nejlepší cestu, jak se s nimi vypořádat.
Pracuješ rád vždy na jednom projektu nebo ti více vyhovuje jejich střídání?
Jsem rád, když se můžu soustředit na nějaký konkrétní úkol. Těší mě, pokud mám já i mé okolí pocit, že jsem našel ten správný klíč k jeho řešení nebo jsem někde hodně blízko. Jestliže to ale vypadá, že všichni kolem říkají spíš „samá voda“ a ne „přihořívá“, je lepší raději pracovat na jiném projektu a pak se k tomu původnímu vrátit.
Jak podle tebe vypadá ideální klient?
Ideální klient? To je podle mého názoru spokojený klient, který dokáže ocenit Vaši práci a spolupráce na společném projektu Vás vzájemně obohacuje.
V čem by ses chtěl zlepšit?
Ve všem! Člověk je, jak známo, tvor nedokonalý, ale je fajn, když si to uvědomí a minimálně sám sobě to přizná. Ale pozor! Navenek to tak pochopitelně nefunguje. Tam musí samozřejmě působit jako ten nejdokonalejší a nejúžasnější člověk na světě! Nebo se těm všeobecně zažitým představám alespoň trochu přiblížit.
Najdou se u nás pro tebe dostatečné výzvy?
Určitě! Výzvám přece člověk čelí každý den. Aby slogan byl dostatečně úderný a nosný, text patřičně vyladěný, korektury bezchybné. Aby šéfové a klienti byli maximálně spokojeni a v konečném důsledku i já, že jsem odvedl kvalitní práci.
Naučil ses u nás něco nového, od té doby, co jsi tady?
Rozhodně! Od každého kolegy si člověk může vzít něco pozitivního. Baví mě, když vzájemně diskutujeme, probíráme věci z různých úhlů pohledu. To je vždycky fajn.
Marketing je dřina. Co bys dělal, kdybys mohl?
Když jsem v 5 letech poprvé prohlásil, že chci být novinář, netušil jsem, že se mi v 18 letech skutečně splní můj sen. Média, to je určitě svět, který mi přirostl k srdci a vlastně celý svůj dosavadní profesní život se kolem něj motám.
Jak trávíš víkendy?
Přiznám se, že většinou, alespoň část víkendu, prací. Ale zároveň se snažím vždy o to, aby se mohly naplno projevit i mé další „úchylky“. A to je návštěva kulturních, společenských či sportovních akcí a cestování. Divadlo, dobrá muzika, hokej, fotbal, dostihy, cesty, výlety, ideálně s těmi, které mám rád… To všechno k životu také potřebuju.
Poslední dovolená byla?
Věřím, že nebyla poslední. 😊 Před lety jsem zavedl zvyk slavit konec roku mimo Českou republiku. Nějak jsem si ho oblíbil, že se ho nemůžu už několik let zbavit. A musím přiznat, že mě baví a dobíjí. V roce 2019 padla volba na Rumunsko. Můžu jen doporučit!
V práci máš rád, když…
Je pozitivní nálada a všichni, především klienti a pak většinou i šéfové, jsou spokojeni. Potom mám radost také já.
Ideální projekt je takový, který…
Ideální projekt je takový, na kterém je radost pracovat a který je tak dobrý, že za něj spokojení klienti rádi zaplatí.
V kolik v pátek odcházíš z práce?
Záleží na aktuální situaci a na tom, co se v práci zrovna řeší. Většinou odjíždím z hostivařské kanceláře v pátek kolem 17. hodiny.
Sledujte nás na sociálních sítích a dozvíte se víc o našich projektech, novinkách a o tom, kdo jsme.